Křehká krása velšských květů (Naenia – Dirge)

• Naenia – Dirge
• 75 %
• Wales / Německo
• melodic metal / black / shoegaze
• 2021
• Cryo Chamber
• Bandcamp
• Facebook

Jsem zvyklý poslouchat čím dál přepíčenější kapely, a občas se mi stane, že kvůli tomu přehlédnu alba, co na první pohled nenastavují světu excentrickou tvář. Stejně je to s EP Dirge, debutem německo-velšských Naenia. Napoprvé jsem jej přešel jako nevýraznou desku, která si bere z vícero žánrů to nejmíň zajímavé, při druhém poslechu se ale z krátkého epka vyklubal sebevědomý počin s mnoha nápady ukrytých ve zprvu nenápadných melancholických skladbách, jejichž půvab se rozvíjí teprve postupně.

Je proto příznačné, že dostaly název po květinách. Každá z nich symbolizuje jiný druh emocí a každá z nich zároveň odkazuje na trochu jiný druh temné kytarové hudby. Dirge je kombinací shoegaze, melodického laděného metalu a blacku, spojených čistým ženským vokálem. Blackového skřehotu se dočkáme taky, ale jen na omezené ploše, EP je v prvé řadě postavené na melancholické atmosféře a melodiích. Má potenciál oslovit všechny, kteří mají rádi pohanské prvky – jazykem nahrávky je keltština a jako celek má jemně mystickou atmosféru. Ono mystično je tu však naznačené, jak napovídá přebal, jen velmi decentně a minimalisticky. Což je přesně klíč, jak přistupovat k jakýmkoli pohanským motivům v hudbě, aby zůstaly trvanlivé.

Na Dirge nejsou žádné píšťaly, dudy, ani nic podobného. Historizující nebo pohanské odkazy jsou tu jen velmi mírně naznačeny. Jde v podstatě o fůzi melodického metalu nultých let, současného atmosférického blacku a trochy shoegaze. Určující je právě čistý ženský vokál, který z nahrávky dělá spíš elegantní než agresivní záležitost.

Po několika posleších lze na EP objevit nápadité melodie, spoustu jemných motivů a taky velikou, zprvu neviděnou sílu, schovanou za něco zdánlivě tak prostého, jako je opěvování květin. Přitom jsou to právě ony, které v sobě nesou fantazii, smutek, ale také obrovskou bojovnost a hrdost.