Hledání počátků (Saor – Origins)

• Saor – Origins
• 65 %
• Skotsko
• atmospheric / pagan / black
• 2022
• Season of Mist
• Bandcamp
• Instagram
• Recenzuje: Juraj Hordubal

Když se řekne Skotsko, našinci se nejspíš vybaví kilty, jásavě otravný zvuk dud a klub FC Rangers, jehož hráči si pod pojmem kopaná, představují spíš něco jako smíšená bojová umění. Skotsko se ale také jedinečnou inspirativní krajinou, jejíž uhrančivost a nedotčenost přímo volá po tom, aby zde vznikaly ty nejepičtější a nejsugestivnější hymny pohanského nebo atmosférického black metalu. Ze srdce Skotska pochází i Saor, v překladu ze staré gaelštiny „Svobodný“.

Projekt původem z Glasgow je dílem jediného muzikanta, multiinstrumentalisty Andyho Marshalla, který má na svědomí všechny kompozice a texty skladeb na nové desce nazvané krátce Origins. Hostujícím bubeníkem je pak Dylan Watson, jehož bicí lze slyšet i na albu stylově spřízněného projektu Cân Bardd, o němž jsme na Tentaklu už psali.

Vlk samotář Andy se ve svých skladbách nejčastěji prohání po pláních epického, melodicky laděného pagan metalu, ale místy zabrousí i k atmosférickému Blacku. Slovo atmosférický berme ale s rezervou, protože heavy metalové postupy, kterých se Saor drží a hbitě s nimi pracuje, nějaké hlubší ponoření do atmosféry mlh a blat nepřipouští. Spíš než sugestivnost krajiny a její obrazy pak vnímáte pouze cval a trysk hřebce, na jehož hřbetu se řítíte vpřed a v uších vám namísto poryvů větrů kvílí kytarové vyhrávky a jedno sólo za druhým. Vydechnout lze pouze během krátkých předeher, které jsou povedené, bohužel poté se opět uhání za zvuku pompézní heavy metalové produkce neznámo kam.

Po instrumentální stránce nelze Saor nic vytknout, vše je precizní až dokonalé, zároveň ale téměř bez chuti a zápachu. Desce ubírá i málo prostoru pro vokály. V některých skladbách nejsou téměř vůbec, zatímco jinde se objeví nahuštěné v  souvislé pasáži následované dalšími dlouhými minutami instrumentálního rejdění. Hlasové polohy jsou zde dvě – klasický blackový krákot a sborový pohanský chorál, jaký známe třeba z Bathory. Obou je ale bohužel jako šafránu. Hojnější výskyt vokálních linek by skladby oživil nebo vykouzlil tolik žádoucí atmosféru. Podobný problém jsem měl s tuzemským projektem CALES, kde si skladby o vokály vysloveně říkaly.

Není ale vyloučeno, že živé provedení aktuálních songů zafunguje lépe než studiová nahrávka Přesvědčit se o tom můžete můžeme už v říjnu, kdy Saor vystoupí po boku Gaahl’s Wyrd a Gaerea v pražském Futuru v rámci svého společného turné.

Předchozími alby si Saor získal velkou pozornost posluchačů i promotérů, a dokonce v roce 2020 i ocenění SAMA za nejlepší metalovou nahrávku roku ve skotské obdobě cen Grammy. Při poslechu novinky Origins se ale pozornost vytrácí a duše posluchače marně volá po něčem, co by zažehlo alespoň malou jiskřičku emocí nebo touhu pustit si desku znovu.