Chlad a tíživost samoty (ColdWorld – Isolation)

• ColdWorld – Isolation
• 65 %
• Německo
• doom / black / ambient
• 2022
• Eisenwald
• Bandcamp
• Instagram
• Recenzuje: Juraj Hordubal

Dlouhých čtrnáct roků uplynulo od vydání debutního alba německého jednočlenného projektu ColdWorld, za nímž stojí jediný hudebník Georg Börner. Prvotinu pojmenovanou Melancholie² vydal tehdy malý kultovní label Cold Dimensions, který měl ve své době pod křídly na příklad black metalové Lunar Aurora. Živelný debut rezonoval depresivně black metalovou scénou a i dnes stojí za to si jej poslechnout. Novinka pojmenovaná Isolation je oproti němu temnými hudebními žánry rozkročena více doširoka a na první pohled působí skladatelsky vyzráleji.
Jak je jasné z názvu, hlavním tématem alba je izolace a tíživost samoty, kterou přinesla karanténa a společenské odloučení v době pandemie covidu. Skladby tentokrát stojí na pomalejších tempech a jednoduché rytmice na pomezí depresivního black metalu a doom metalu. Výrazným prvkem jsou smyčcové nástroje, které celkový doomový výraz ještě prohlubují a skladby ozvláštňují. Vokálů je na albu poměrně málo, většinou v melancholické poloze nebo jako blackmetalový skřehot. Díky podmanivým ambientním plochám se daří rozvíjet pochmurnou náladu a dostat se více posluchači pod kůži. Ovšem oproti black metalovému debutu postrádají výraznější zapamatovatelné momenty a spíše pracují s atmosférou a vrstvením zvukových ploch.

Mastering alba má na svědomí Greg Chandler, člen britských pionýrů funeral doomu Esoteric. I z toho je patrné, že nahrávka daleko více tíhne např. k My Dying Bride, což zmiňuje i samotný Georg.

Isolation se jeví jako ideální soundtrack pro nastávající pochmurné období podzimu, avšak patrně nebude v diskografii ColdWorld tím nejvýraznějším počinem.