Pohlceni kouzlem dubů (Cân Bardd – Devoured By The Oak)

• Cân Bardd – Devoured By The Oak
• 80 % 
• Švýcarsko
• folk / pagan black
• 2021
• Northern Silence Productions
• Bandcamp
• Facebook

Všechno, co budeme potřebovat, je dlouhý plášť s kapucí a za opasek pořádný nůž. Vydechněme, všechny starosti nechme za sebou, a ponořme se do lesa. Je tu Cân Bardd a jejich Devoured By The Oak.

V recenzi na Vilderness jsem psal, že klasický folk / pagan někdy připomíná tonutí v medovině nebo udupání stádem jelenů. A co se nestalo, zřejmě nějaký zlomyslný lesní bůžek mi poslal do cesty  jednočlenný švýcarský projekt inspirovaný kapelami jako Caladan Brood, Elderwind nebo Saor. Sdílí s nimi žánr, náladu i celkové pojetí…a všechny je čímsi překračuje. Pokud jste milovníky pagan / folk blacku, natočte další kormu, pod nohy dejte vycpaného goblina a pohodlně se usaďte. Uslyšíte album, které umí pohnout srdcem.                

Devoured By The Oak je pojetím poměrně tradiční pagan / folk / blackové album, které nijak moc nevybočuje ze současné podoby tohoto žánru. Vše, co známe od zmíněných kapel, slyšíme i tady, avšak s jedním velkým rozdílem. Devoured By The Oak vymýšlel muzikant s mnohem větším citem pro atmosféru a pro pospojování ne vždy sourodých prvků. Deska je především pořádně zběsilá – o urputné sypačky ani blackový skřek není vůbec nouze, místy je to až takový Wooden Division Marduk. Řemeslně jsou tyto části bezchybné, nejsilnější však album je ve středně rychlých nebo pomalých pasážích. V momentech, kdy se kytary spojí s houslemi, píšťalami anebo čistým zpěvem. Vůbec nejsilnější jsou různé mezihry s nasamplovaným deštěm a klávesami. Přidejme ještě čistý zpěv a majestátní chorály, zvuky lesa a vody, a máme album jak víno.

Skladba Une couronne des branches (Koruna z větví) v půli sedmé minuty ztichne, aby nastoupila jedno z nejkrásnějších intermezz v dějinách folkové hudby. Jako když v lese objevíte mýtinu s magickým oltářem uprostřed. Pasáž postupně vygraduje ve velkolepý závěr skladby s čistým vokálem, a tady ruku na srdce, koho nedojal.

Devoured By The Oak je atmosferické, meditativní i zběsilé, především ale obrovský bohaté a propracované. Je třeba myslet i na to, že Malovi Civellimu, který jako jediný Cân Bardd zakládal (později se připojil Dylan Watson na bubny), a který nahrál téměř všechny nástroje, je letos 23 let. Vytvořit takovouto nahrávku v takovémto věku je věc hodná obdivu. Kapela měla spolu s Borknagar zahrát i v ČR, turné bylo ale kvůli covidu zrušeno, nezbývá tedy než doufat, že nějaké napodruhé bude co nejdříve.