Lék na banalitu všedních dní (Olim – Ursine)

• Olim – Ursine
• 89 %
• Kanada
• atmospheric postblack
• 2022
• Flowing Downward
• Bandcamp
• Instagram
• Recenzuje: Tomáš Kouřil

Epická hudba, která je zároveň melancholická a povznášející, plná smutku i radosti. Tak Joe Caswell z kanadského Greater Sudbury popisuje svůj projekt Olim. A těžko jej vystihnout lépe. Pokud holdujete atmosférickému zasněnému postblacku, bude pro vás album Ursine darem spadlým z nebe. 

Základem je tu téměř nepřerušovaná kytarová linka vytvářející dojem vzletnosti, který nejen že nepolevuje, ale spíš se zdá, jakoby neustále gradoval. Album si může dovolit názvy skladeb jako Timelessness Conveyed by an Uplifting Eidolon, protože za nimi stojí víc než odpovídající hudba, která je doslova katapultem do nadpozemského světa a erupcí všech možných emocí zároveň. Ještě malinko víc a už by nás Olim ždímalo, onu míru ale deska nepřekročí. Zůstává přesně tam, kde má, a víc než jakékoli jiné album, co jsem za poslední dobu slyšel, funguje jako lék na banalitu všedních dní.

Zručnost, s jakou Caswell sám nahrál všechny nástroje je stejně obdivuhodná jako jeho činorodost. Kromě Olim má také industriálně blackový projekt Anthromechanicus inspirovaný Warhammerem 40K, blackfolkový Burden of Ymir, a aby toho nebylo málo, hraje v čistě blackových Vintertodt. Všechna tato jména stojí za prozkoumání, Olim však ční nade všechny. 

Pokud vás napadne, že atmosférický postblack už zažil svůj zenit a dnes se objevují jen epigoni, nebudu souhlasit. Tento žánr zažívá svůj vrchol nebo druhou vlnu právě teď, kdy se objevují tvůrci silní, ne-li silnější než ti, kteří s ním před lety začínali.