Rozhovor – Jeden kmen: „Basnj má starobylou auru, ale je v něm i mnoho aktuálního.“

Z málokoho čiší takový zápal pro věc jako z Jednoho kmene. Skupina nadšenců do dark folkové muziky a života skřetů na konci roku 2022 přišla s albem Basnj, na němž s nebývalou silou i lehkostí spojila všemožné folkové a world music vlivy. A i když je tvorba Jednoho kmene ovlivněná fantasy, víc než fantaskní útěk působí jako autentický hlas z časů a míst, která byla skutečná, jen jsme na ně v dnešním moderním světě zapomněli.

Basnj rozhodně zaujme počtem použitých nástrojů, nebyla asi legrace dát to všechno dohromady. Jak dlouho vůbec trvalo nahrávání?

Ctibor: Schválně jsem se podíval do poznámek a ten čas je v součtu docela velký. Začali jsme s nahráváním v létě roku  2021 a skončili 9. října 2022. Není to samozřejmě kontinuální čas, jelo se v takových několika vícedenních kampaních. Zrod Basnje rozhodně nebyl jednoduchý a zpočátku i trochu chaotický. Řada zprvu nahraných věcí postupem času vyzrála a pak se stejně předělala. Celkově to bylo téměř k 200 hodinám ve studiu. Snad jsme z toho nabrali dost zkušeností a příště budeme efektivnější.

Už jste zmiňovali, že skladby vznikají formou kolektivního díla, že někdo přijde s melodickým nebo rytmickým motivem a zbytek ho rozvine. Jak často se stane, že se nápad naopak nepoužije?

Loqo: Hodně věcí se po prvotní prezentaci následně překopalo a těch úplně vyřazených by se taky našlo dost. Nedá se asi říct, jak často se to stává. Je to prostě tvůrčí proces a jak se říká, když se seká les, tak lítají třísky.

Pokud skladby vznikají spontánně, do jaké míry je pak celá deska výsledkem spontánní práce a do jaké míry se držíte nějakého nastaveného konceptu, kdy chcete, aby to znělo tak a tak?

Skrik: Myslím, že je to tak, že známe kousek příběhu, který má skladba vyprávět a po diskuzi a brainstormingu máme nějakou představu, jakou náladu má melodie vzbuzovat. Ten příběhový námět se nijak nemění – jen je z předlohy převeden dříve nebo později do finálního textu písně. Ta hudební část naopak často prochází mnoha vlnami změn, ale jen s cílem se přiblížit zamýšlenému pocitu, který má vyvolávat. …I když se nám i stalo, že jsme vymysleli při jamu nějakou skladbu prakticky na první dobrou a pak už ji jen šperkovali.

Klobouk dolů před zvukem, při poslechu mám pocit, že stojím vedle vás. Co se týče finální podoby alba od Northern Lights Studios – připomínkovali jste ho nějak nebo to proběhlo takzvaně na první dobrou?

Ctibor: Čepa z Northern Lights Studios tu byl jako plnohodnotný hlas. Byl seznámen s příběhem i tvorbou téměř od úplného zahájení prací. Měl velký prostor vyjádřit se k podobě zvuku a využíval ho. Každopádně u nás tak nějak všechno prochází rozsáhlou diskuzí.

Loqo: V plném počtu jsme strávili jedno odpoledne ve studiu pouze nad připomínkováním mixu, do úplného masteringu jsme už myslím Čepovi ale moc nekecali.

Líbí se mi, že se nevyhýbáte ani elektronickým motivům, které na Basnj jakoby organicky srůstaly s fyzickými nástroji. Elektronika vzniká souběžně s nimi nebo až později jako doplnění?

Loqo: Tak i tak. Snažím se pracovat v předstihu, a tak některé songy měly na úplném začátku, dlouhou ambientní podobu, ze které jsem pak odstřihával věci, podle toho, s čím přišli ostatní. Některé zvuky pak šly do sample padu, a začlenily se do bicí sestavy, něco zůstalo do inter a různých podkladových zvuků. Klávesy měnily tóninu podle strun a vokálů nebo opačně. Ústřední motiv ve Slunečním vozu je myslím stejný od úplného začátku, ale třeba podklady do úvodu Tří Zrad jsem dohrával až do hotové kytary a vokálu.

Texty i název alba Basnj jsou v Mezislovanštině, jakémsi slovanském esperantu. Jak na to přišlo, že jste zvolili tento jazyk?

Skrik: Velmi pečlivě jsme rozmýšleli, jaký jazyk zvolit, abychom jím zachytili slovanské podhoubí alba, ale zároveň abychom se nevstáhli k nějakému konkrétnímu národu a jeho kultuře. Mezislovanština nejen toto splňuje, ale je také opravdu příjemná na osvojování si jejího gramatického systému i slovníku. Navíc se nám skvěle hodí do krámu, protože použitím dalšího konstruovaného jazyka jsme zavedli takovou zajímavou tradici – v Mlze jsme zase použili černou řeč Mordoru. Pro mě osobně je práce s jazyky pro tvorbu Jednoho Kmene obdobně zajímavá jako samotná hudba, kterou tvoříme. Už se těším na další jazykový projekt!

Jaký význam pro vás má slovanství, pokud nějaký? Je to zdroj inspirace?

Skrik: Pro mě má význam kulturního zázemí, ve kterém jsem vyrostla a které mě nutně formovalo. Tam to u mě asi i končí, protože mě kromě slovanských pohádek, moravských lidovek, našich luhů a hájů, formovaly i jiné kultury už od malička – jako ostatně většinu z nás. Dnes je mi ve vší upřímnosti bližší kultura skandinávská, které jsem se věnovala leta letoucí studiem i srdcem.

Ctibor: Je to nějaký etnický koncept, se kterým se identifikuji současně ho ale neberu tak úplně vážně. Rozhodně si nemyslím, že bychom u něj zůstali natrvalo, závoreň by mi ale nevadilo s ním do budoucna ještě pracovat. Navíc literární předloha alba byla původně usazená do jiného kulturního rámce a slovanství do něj vplulo až při hudebním zpracování kvůli nástrojovému obsazení a pokusu vyjádřit se s myšlenkou na naši folklorní tradici.

Basnj znamená pohádka, sledujeme v něm příběh paní Zimy. Odráží se v příběhu alba pohádky, na kterých jste vyrůstali?

Ctibor: Můžeme to asi tak brát. Současně je však v příběhu i mnoho aktuálního, co mi přišlo důležité. Snažil jsem se to organicky zakomponovat do příběhu a nerozbít přitom tu pečlivě budovanou starobylou auru, kterou jsem si na začátku vytyčil jako jeden z cílů. Příběh kromě jiného vznikl i jako jakási potřeba vrátit obecně do příběhů něco, co se z nich poslední dobou začalo postupně vytrácet.

Jeden kmen vystupuje 1.9. v Brně na Špilberku (FB Event) a 2.9. v Drahanovicích pod Černou věží (FB Event).