Síla šumavského lesa (Zimoles – Šumava)
Slovopěvec H.V. skrytý za projektem Zimoles píše: “Neznám duše české, která by netoužila shlédnouti a obdivovati krajinářské skvosty a poklady naši české klenotnice Šumavy.”
Zpozornit by tak měli všichni hledající krásu v české krajině a především v akordech akustické kytary. Zimoles nám totiž albem Šumava připravil necelou půlhodinu trvající folkovou výpravu, která ve vás zůstává ještě dlouho poté, co skončí.
Desce (resp. kazetě) můžeme říkat neofolk nebo experimentální folk, podstatné ale je, že máte chuť přehrávat ji stále dokola, protože ve svém minimalismu funguje bezchybně a promlouvá až nečekanou intenzitou. Jednoduché kytarové akordy jsou doprovázené zpěvem a jen několika málo ruchy. I díky zastřenému, výrazně nahalovanému zvuku ale vytváří melancholickou náladu, jaká neukolébává a neponouká k prázdné nostalgii, ale spíš pobízí fantazii a nechává meditovat. Ano, myšlenkou nahrávky jest, že šumavské lesy nejsou jen místem pro plížení se za hřibovým lupem, ale prostorem s vlastní magií, který má co vyprávět.
Zimoles bude 6.2. v Kabinetu Můz v Brně spolu s Off The Wand & The Moon. Jakkoli se srovnání s tímto slavným jménem nabízí, byl bych s ním velmi opatrný. Když H.V. říká, že album věnuje předkům, hrdinům válek, lidu hor a krajině, která bude navždy jeho součástí, věřím mu to. A stejně tak mu věřím hudbu, ze které víc než inspirace ostatními promlouvá opravdovost, která jediná dovede přenést. Do šumavské krajiny i zpátky k sobě samému.