Report: Emperor v 3Olympia Theatre, Dublin, Irsko
- Emperor + Winterfylleth (Anthems to The Welkin At Dusk, Irsko 2024)
- 23.3.2024
- Píše: Juraj Hordubal
Ikony norského symfonického black metalu Emperor jsem zatím neměl příležitost vidět naživo. A protože nejsem příznivcem festivalů, masové zábavy a horkého počasí, případně průtrží mračen, našel jsem si za nimi cestu do menšího „klubového“ prostoru.
Během uplynulého víkendu proběhla dvě vystoupení v Glasgow a Dublinu věnovaná kultovnímu albu Anthems to the Welkin at Dusk. Pro naši cestu jsme vybrali Dublin a sál 3Olympia Theatre připomínající pražské Stavovské nebo brněnské Mahenovo divadlo. Pro Emperor to bylo vůbec první vystoupení v Irsku. Bylo jasné, že přijde i na jiné skladby než jen z Anthems, avizovanou délku vystoupení by samotné album nevyplnilo.
Předkapelou na obou akcích byli britští blackeři Winterfylleth. Od roku 2007 za sebou mají celou řádku desek a podle reakcí publika i loajální a spokojené fanoušky. Mě ale jejich set docela konsternoval. V jednotvárných a nevýrazných skladbách plynoucích až příliš pomalu jsem nenašel jediný moment, který by mě zaujal. Až před poslední skladbou večera technik na pódiu zesílil frontmanovi kytaru, která, jak jsem v tu chvíli pochopil, nebyla celou dobu téměř slyšet. Podivná byla i prezentace kapely na jevišti. Neustálé hecování diváků klávesistou vypadajícím jako náhodný kolemjdoucí strýc, a kytaristou, který se snažil o mocná gesta, která ale dopadala parodicky. Na tohle celé chci co nejdřív zapomenout.
Po následné pauze pak pořadatel krátce uvedl hlavní hvězdu večera a za zvuku intra z alba In the Nightside Eclipse nastoupila za velkých ovací publika celá kapela na pódium. První skladba tak logicky musela být úvodní Into the Infinity of Thoughts a okamžitě bylo jasné, že Emperor naplní všechna očekávání svých fans, kteří ten večer dorazili. Majestátný a srozumitelný zvuk doslova mrazil po zádech. Kapela fungovala naprosto přirozeně jako jeden organismus, nebylo znát, že od nahrání nočního opusu uběhlo dlouhých 30 let. Po závěrečných tónech pak propukl frenetický řev a ovace.
Frontman Ihsahn se skromností sobě vlastní děkoval za vřelé přijetí a jen tak podtrhl fakt, že velkou kapelu nedělají velká gesta, ale velké osobnosti a hudba. Samotné skladby z Anthems to the Welkin at Dusk byly jednoznačně vrcholem večera a není snadné vybrat ty nejlepší. Emperor vše zahráli s naprostým přehledem i v těch nejrychlejších pasážích a potvrdili genialitu své tvorby i schopnosti vše plnohodnotně zahrát naživo. Skvělé byly dvojhlasy, se kterými Ihsahnovi pomáhal Jørgen Munkeby (Shining, Jaga Jazzist) za klávesami, kterému se podařilo pozvednout výsledný dojem o stupínek výš.
Pozoruhodným faktem pro mě zůstává, že v době vydání alba Anthems bylo Ihsahnovi 22 let a kapela v té době hrála aktivně pouhých 6 let. Složité kompozice, harmonie a rytmické breaky berou dech i po tolika letech a potvrzují, jak nadčasovým dílem celá deska Anthems to the Welkin at Dusk je. Celý večer pak byl zakončen kultovními skladbami I am the Black Wizards a Inno a Satana, a jelikož publikum nemělo dost, přidali i tolik vytouženou Ye Entrancempyrium. Dublinské vystoupení bylo elektrizujícím a nostalgickým zážitkem, který si budu pamatovat do smrti.
Setlist:
Nightside (intro)
Into the Infinity of Thoughts
In the Wordless Chamber
Thus Spake the Nightspirit
Ensorcelled by Khaos
The Loss and Curse of Reverence
The Acclamation of Bonds
With Strength I Burn
Curse You All Men!
The Majesty of the Nightsky
I Am the Black Wizards
Inno a Satana
Opus a Satana
The Burning Shadows of Silence
Ye Entrancemperium
The Wanderer